Postavte si svůj život...(Alexandr Tóth)

Mnoho lidí neví proč se jim určité věci v životě dějí. Občas mají život radostný, občas smutný, sem tam se jim vede dobře, sem tam ne. Snaží se na to přijít a nedaří se jim to, takže vlastně ani neví jak mají žít. Nějak si totiž zapomněli svůj život postavit. Architektura života je metoda nebo způsob, jak se na svůj život dívat a dala by se připodobnit k vlastní stavbě domu. Život zase k domu samotnému. Máte nějak postavený "dům", ale vlastně ani nevíte co v něm je. Kolik má dveří, oken, jak je vybavený? Pravděpodobně ne. Prvním krokem je tedy všechny ty věci si uvědomit - převést je ze stavu nevím do stavu vím, znám a poznávám. Když něco vidíte, vnímáte, chápete a poznáte to, tak si to můžete nechat nebo to změnitve "svůj" prospěch. A jeden z kroků architektury života je to co máte již postavené správně uspořádat, zbavit se nepotřebných věcí a potom začít tvořit ty nové tak, jak si je sami přejete. Víte-li co chcete, tak si tvoříte svůj svět (dům) tak, abyste se v něm cítil(-a) šťastný(-á)!

Při architektuře života je tedy potřeba si uvědomit: 

1. Jak je můj život postaven?

2. Jak myslím a cítím?

3. Jak chci, aby můj život vypadal?

4. Jaké mám možnosti, abych určité věci změnil(-a)?

5. Jsem si vědom(-a) všech důsledků všech svých přání? Jsem schopen přijmout všechny důsledkytoho co chci? Neexistuje něco, co mě blokuje (důsledek, který se neuvědomuji a život mě tím chrání)?

6. Nepřeji si něco nereálného, něco co neexistuje?

7. Jsem synchronní v souladu s životem a cílem co chci dosáhnout?

8. Co bude dál, až se mi splní to co chci?

V životě je toho daleko víc, ale tohle by měly být jedny z těch důležitějších otázek.

Pojďme se  spolu nyní podívat na jeden z výše uvedených bodů a to jak myslíte, tedy jak máte vytrénovaný mozek a co to s vámi dělá.

Trénujete někdy své fyzické tělo a cvičíte tak svalstvo, aby nezakrnělo či aby posílilo? Například uděláte občas pár kliků, dřepů nebo jezdíte na kole či plavete anebo jen prostě chodíte? A cvičíte někdy stejně i svůj mozek? Myslíte si, že ne? Ale ano, cvičíte a vůbec si to neuvědomujte.

A jakže se tedy trénuje ten mozek? Afirmacemi! Afirmace je věta, kterou si neustále opakujete dokolečka a posilujete, nebo-li upevňujete svou myšlenku (stejně jako u fyzického cvičení, kdy děláte třeba 10 kliků – opakujete tedy jeden pohyb kolečka – tím se svalstvo posiluje).

A víte jaké afirmace mají lidi nejraději? Obvykle ty negativní, stále je posilují a trénují, aby byly pevné a pěkně silné.

Mezi těmi negativními můžeme zmínit například:

• Já to nezvládnu. Já tohle nedokážu. 

• Jsem úplně blbý. Furt něcozapomínám. 

• Pořád mě někdo otravuje. Pokaždé když začnu pracovat, tak mi někdo zavolá na mobil a já nic neudělám. 

• Já si s tím prostě neporadím. Nevím jak na to….

Kolikrát si takové věty zopakujete vy před tím než máte něco udělat?

Ty věty jsou úžasný trénink negativního myšlení, který je v oblibě u milionů lidí (nechápu proč, ale je to tak). Tohle opakování čili posilování (mozkové cvičení - afirmace) mění mimo jiné i vaše pocity.

A proto je potřeba, abyste si co nejčastěji pokládali otázku: Na co myslím?

Když si bude uvědomovat na co myslíte, tak můžete myšlení změnit a myslet na něco jiného.

To co si opakujete, to si také pamatujete a prožíváte. Co máte v myšlenkách, to také realizujete ve svém životě a ono se to v něm projevuje vašim chováním, jednáním a také reakcemi okolí na toto chování.  

Vaše myšlenky se tak stávají realitou a také jsou motivací vašeho slastného nebo strastného bytí.

Vždy, když si říkáte nějakou tu afirmaci, tak má obvykle nějaký emocionální náboj.

Ty negativní mají širokou škálu od strachu, pocitu nejistoty, nerozhodnosti, snižování sebevědomí a spousty dalších. Díky tomu afirmace ovlivňuje i vaši náladu a emocionální stav.

Dokážete poznat emocionální náboj u těchto vět?

• Nevím jak na to.

• Co já s tím jen udělám?

• Těším se až na to přijdu! (správné odpovědi naleznete dole pod článkem)

Už ve staré řecké věštírně v Delfách byl moudrý nápis nad vstupem: "Poznej sám sebe."

Když poznáte sami sebe, tak můžete ty negativní pocity změnit a pozitivní pocity posílit. A proto je potřeba, abyste si co nejčastěji pokládali otázku: "Jak se cítím?"

Napište si ji třeba na papír a vylepte všude kam se podíváte (na ledničku, zrcadlo, psací stůl, na skříň,do peněženky). A pokaždé si pravdivě na tuto otázku odpovězte!

Otázkou "jak se cítím" budete znát svůj emocionální stav a následně aplikováním afirmace/afirmací dosáhnete změny (u negativního stavu či neutrálního) nebo posílení vaší již tak dobré nálady (u pozitivního).

Praktický příklad pro vás:

• Otázka: Jak se cítím?

• Odpověď: Hrozně, protože to asi neudělám. (Emocionální náboj je negativní)

• Otázka: Na co myslím?

• Odpověď: negativní afirmace, kterou si asi opakujete je: Jak to udělám? Já to nezvládnu. Játo neudělám. Nemám na to.

• Když si to tak krásně uvědomíte, tak to změňte - zkuste to obrátit v pravý opak.

Co s tím udělat? 

• Otázka: Na co myslím?

• Pozitivní afirmace tedy bude: Já to dokážu!

• Jaká bude potom odpověď na otázku: Jak se cítím?

• Odpověď bude: Skvěle, protože to zvládnu! (Emocionální náboj je pozitivní)

• A nezapomeňte si tu pozitivní afirmaci říct alespoň 10x , 20x nebo 30x anebo 100x. Změníte si tak své pocity!

Cvičte pozitivní afirmace a budete se vám dařit všechno mnohem lépe, časem dojdete do stavu, kdy se bude dařit, na co sáhnete!

===================

Odpovědi na otázky týkající se poznání emocionálního náboje:

1. Nevím jak na to. Má náboj negativní – emoce jsou bezradnost, beznaděj, nejistota

2. Co já s tím jen udělám? Má náboj neutrální až negativní – bez emocionálního náboje či bezradnost

3. Těším se až na to přijdu! Má náboj pozitivní – emoce je radost, podporuje tvořivost a je zde patrná touha po objevování (sebemotivace).

==================