Máme svobodnou vůli?

V poslední době jsem se bavil s několika lidmi o svobodné vůli. O svobodě. Všichni tvrdili, že mají svobodnou vůli a že jsou svobodní. A tak jsme si povídali a povídali a postupně rozkrývali, jak že to s tou svobodou a svobodnou vůlí je?

Každý člověk nakonec našel sám své vlastní odpovědi:

Jestli mám svobodnou vůli, proč nejsem nyní bohatý, jak stále chci? Jestli mám svobodnou vůli, proč musím vstávat v půl páté ráno, když bych raději vstával později? Jestli jsem svobodný, proč musím dělat věci, které mne nebaví nebo které dělat nechci? 

Nakonec jsme podobných otázek a odpovědí našli spoustu.

Čím to je, že se náš život neodvíjí podle našich scénářů, ale scénářů jiných lidí? Proč jiní určují, kdy budeme vstávat, co budeme dělat, kolik nám za to zaplatí, kdy budeme mít čas na děti nebo rodinu, kdy se budeme moci dovolit, zda-li můžeme mít volno/dovolenou, kdy můžeme odejít na zasloužený odpočinek, atd., atd...

I zde je odpověď v podstatě jednoduchá a mnoho z nás si dokáže odpovědět. Prostě jsme tak naučeni. Společnost, rodina, škola... to jsou naši učitelé, kteří nám "nalhali", že přesně tento život, který žijeme, je ten správný.

A tak lžeme společně s nimi. Ostatním, dětem a hlavně sami sobě! Všichni se společně utvrzujeme v tom, že to co není svoboda vlastně svoboda je, že máme každý svobodnou vůli vstávat v půl páté ráno, dělat práci, která nás vlastně "baví" (prostě jsme si zvykli), že peníze, které vyděláme jsou přesně ty, které potřebujeme a chceme, že dovolená jednou za rok je "přepych", atd.

Co říci na konec? Záleží na každém z nás, jestli chce být svobodný podle jiných nebo svobodný podle sebe. Mnozí z nás to někde uvnitř cítí. Ten nepokoj, nesoulad. To, že bychom chtěli. Tak pojďme. Zahoďme strach, že budeme dělat něco jinak než většina, která tvrdí, jak je happy a svobodná. Buďme opravdu happy a svobdní. Podle sebe!